Ñamandu Ru Ete tenonde guá
o yvy ruparä i òi cuaámavy o jèupé,
o yvâra py mba'ècuaágui,
o cuaararávyma
o pòpy guá rapyta i re
yvy o guèrómöñëmoñä i òïny.
Pindovy1 o mbòjèrá yvy mbyterä re;
amboae o mbòjèrá Carai amba2 re;
Pindovy o mbòjèrá Tupä amba re;
yvytu porä rapyta re o mbòjèrá Pindovy;
àra ymä rapyta re o mbòjèrá Pindovy;
Pindovy peteî nirüi3 o mbòjèrá:
Pindovy re o jè jòcuá yvy rupa.
Mboapy memë rirë4 òï yvâ;
yvâ i jyta irundy:
yvyra'ìpy i jyta.
Yvâ i tui va'e yvytùpy
o ayñä5 i mondóvy Ñande Ru.
Yvyra'i mboapýpy rangë o mbòupàramo,
o cu'e poteri yvâ;
a'éramïramo,
o mbo yta irundy yvyra'ìpy;
a'éramo ae òï endaguämy,
ndòcu'evéi ma.
Yvy rupa mongy'a ypy i áré6
mbói ymä i;
a'ängá7 i te ma ñande yvy py ängy òicó va'e:
a'e te i va'e
òï ängy Ñande Ru yvâ roca re.
Ñande Ru Tenonde yvy rupa
o guèróñe'ë ypy i va'ecué
o guèrójae'o8 ypy i va'ecué,
yrypa9 i, ñakyrä pytä i.
Yrypa ymä òïmé
Ñande Ru yvâ roca re:
a'ängá i te ma ängy o pytaá10 va'e
yvy rupa re.
Yamai11 co y já,
y apoáré.12
Ñande yvy py òï va'e
a'étèvé'eÿ ma :
a'e te va'e òïmé Ñande Ru yvâ roca re;
a'ängá i te ma
ängy ñande yvy py òicó va'e.
Ñande Ru, yvy o japóvy,
ca'aguý memë araca'e :
ñuu jìpói araca'e.
A'éramïramo,
ñuu ruparä re o mba'apo va'erä
tucu pararä i o mbou
tucu pararä i guevi òi cutû i agué,13
capi'i tembypy14 i o ñe moñä :
a'égui maë15 òicó ñuu.
Ñuu o guèrópararärä,
o guèróchirí16 tucu pararä i.
A'e te va'e
Ñande Ru yvâ roca re ma òïmé :
ängy o pyta va'e a'ängá i te ma.
Ñuu o jecuaa i mavy,
o guèróñe'ëndú ypy i va'ecué,
o guèróvy'a ypy va'ecué,
inambu pytä.
Inambu pytä
ñuu o guèróñe'ëndú ypy i va'ecué,
òïmé ängy Ñande Ru yvâ roca re :
yvy rupa py òicó i va'e,
a'ängá i te ma.
Ñande Ru yvy rupa o mbo ai ypy i va'ecué,
tatu i.
A'e te va'eÿma
tatu i ängy reve òicó i va'e ñande yvy py:
a'e va'e a'ängá i rei te ma.
Pytü já, Urucure'a i.
Ñande Ru Cuaray, co'ë já.
*******
Ñande Ru Tenonde o ñe mbo yvâ rôpý17 pota;
a'éramïramo, coramï i jayvu :
" Ndee ae, Carai Ru Ete,
tataendy ñëychýrö re,
mba'evé o upity'eÿ va'erä A no'äng va'e re,
Re mo ñeangarecóta nde ra'y,
Carai Py'a Guachu.
A'évy ma,
E mo ñe enöi Carai Tataendy Já, E ré.
O ñeangareco va'erä tataendy ryapurä re;
àra pyau ñavö E mboguyucá18 i,
tataendy ñëychýrö,
tataendy ryapu o enduanguä19
jeguâcáva je ayu19a porängué i,
jachucáva je ayu porängué i".
A'e va'e rakycuègui,
Jacaira Ru Etèpy :
"Néi, ndee Re ñeangarecóta tatachina
ñe'ëngatú rapytarä i re.
Chee jèupé Ài cuaa va'ecué re E mo ñeangareco nde ra'y,
Jacaira Py'a Guachu.
A'évy ma, E mo ñe enöi :
tatachina ñe'ëngatú járä i,
E ré nde jèupé".
A'e va'e rakycuègui,
Tupä Ru Etèpy aipo e'i :
"Ndee Re ñeangarecóta Para Guachu re,
Para Guachu racäng a'e javi re.
Yvâra ñe mbo ro'y recorä A no'ängucáta20 ndévy.
Va'e re ke,
nde ra'y Tupä reta py'a guachu rupi
mba'e ñe mbo ro'y E raaucá21 jevy yvy rupa re,
ñande ra'y je ayu porängué i pe,
ñande rajy je ayu porängué i pe".
Ñamandu Ru Ete tenonde guá
yvy rupa re jeguâcáva apy re i pe,
jachucáva apy re i pe
arandu porä o guèróyvÿiucátamavy22 ,
Jacaira Ru Etèpy aipo e'i :
"Néi, tatachina rangë i
E mbo upa ñande ra'y apyte re,
ñande rajy apyte re.
Àra pyau ñavö E róatachinaucá i
nde ra'y Jacaira Py'a Guachùpe
yvy rupa.
A'éva re ae,
ñande ra'ycué i ry,
ñande rajycué i ry òicó porä i va'erä".
A'e va'e rakycuègui :
"Carai Ru Ete,
ndee ave tataendy
mba'e porä i E mbo upa i
ñande ra'y jèayúpe,
ñande rajy jèayúpe".
"Va'e re, che ra'y Tupä Ru Ete,
mba'e ñëmbòro'yrä A no'äng va'égui
ñande ra'y py'a mbyte py E mbo upa i.
A'éramo ae,
yvy rupa re o pu'ä va'erä reta,
je ayu porä i mömbiáchéramo23 jepe
o guèrócatupyrý i va'erä".
"Mba'e ñëmbòro'ýguivy ae,
mbòrayú recorä i a'e agué
no mbòacùaéi24 va'erá.
ñande ra'y jèayurä i
ñande rajy jèayurä i".
Ñamandu Ru Ete tenonde guá,
o möñëenöimbá i mavy gua'y ru eterä,
gua'y ñe'ëy ru eterä,
i ambarä re ae ae i :
"Cova'e rakycuègui,
o pòmöñëenöi rirë ma,
Pe ne ambarä ae ae i re,
yvy re jeguâcáva recorä i,
jachucáva recorä i,
peë ae Pèi cuaáne".
Va'e rakycuègui,
o mbo jeguâcá vyapu gua'y Ru Ete tenonde guá pe,
o mbòjachucá vyapu guajy Chy Ete tenonde guá pe,
va'e rakycuègui ae
yvy re o pu'ä rei reta va'erä
òicó porä i anguä.
_______________Jacaira Ru Etèpy aipo e'i :
"Néi, tatachina rangë i
E mbo upa ñande ra'y apyte re,
ñande rajy apyte re.
Àra pyau ñavö E róatachinaucá i
nde ra'y Jacaira Py'a Guachùpe
yvy rupa.
A'éva re ae,
ñande ra'ycué i ry,
ñande rajycué i ry òicó porä i va'erä".
A'e va'e rakycuègui :
"Carai Ru Ete,
ndee ave tataendy
mba'e porä i E mbo upa i
ñande ra'y jèayúpe,
ñande rajy jèayúpe".
"Va'e re, che ra'y Tupä Ru Ete,
mba'e ñëmbòro'yrä A no'äng va'égui
ñande ra'y py'a mbyte py E mbo upa i.
A'éramo ae,
yvy rupa re o pu'ä va'erä reta,
je ayu porä i mömbiáchéramo23 jepe
o guèrócatupyrý i va'erä".
"Mba'e ñëmbòro'ýguivy ae,
mbòrayú recorä i a'e agué
no mbòacùaéi24 va'erá.
ñande ra'y jèayurä i
ñande rajy jèayurä i".
Ñamandu Ru Ete tenonde guá,
o möñëenöimbá i mavy gua'y ru eterä,
gua'y ñe'ëy ru eterä,
i ambarä re ae ae i :
"Cova'e rakycuègui,
o pòmöñëenöi rirë ma,
Pe ne ambarä ae ae i re,
yvy re jeguâcáva recorä i,
jachucáva recorä i,
peë ae Pèi cuaáne".
Va'e rakycuègui,
o mbo jeguâcá vyapu gua'y Ru Ete tenonde guá pe,
o mbòjachucá vyapu guajy Chy Ete tenonde guá pe,
va'e rakycuègui ae
yvy re o pu'ä rei reta va'erä
òicó porä i anguä.
1- pindovy, pindo ovy : Palmera azul : las palmeras eternas, milagrosas, indestructibles (Tupä Kuchuvi Veve).
2- amba : morada, hábitat; usado principalmente con referencia a la morada de los dioses. (Tupä Kuchuvi Veve)
3- cinco 5.
4- siete 7.
5- ayñä : añä en el Tesoro.
6- áré : á : ver el verbal há en el Tesoro; ré: preterizador, en el Tesoro.
7- a'ängá : ver ha'ä en el Tesoro.
8- guèrójae'o : gue preclinación de re en el Tesoro; ró; jae'o : jase'o en el Tesoro.
9- yrypa : una cigarra legendaria cuyo prototipo terrenal es llamada ñakyra pytä i. (Tupä Kuchuvi Veve)
10- pytaá : pyta; á : el verbal há. Ambos en el Tesoro.
11- yamai : coleóptero girínido sumamente veloz, que en el Mito de la Creación, hizo las aguas. ( Tupä Kuchuvi Veve)
12- apoáré : apo ; á : el verbal há; ré : preterizador. Todos en el Tesoro.
13- agué : tiempo pasado del verbal há el Tesoro.
14- tembypy : mata. (Tupä Kuchuvi Veve)
15- maë : adeverbio compuesto de ma; ae. ( Tupä Kuchuvi Veve ).
16- chiri : chirirï : celebrar los insectos con el chirrido (Tupä Kuchuvi Veve ).
17- rôpý : ôpý : interior de la casa. Generalmente la casa de los ejercicios espirituales y de los artículos del culto. El contexto de este canto refiérese a los dioses, entonces rôpý son las profundidades del paraiso. ( Tupä Kuchuvi Veve)
18- mboguyucá : mboguy; uca. Ambos en el Tesoro.
19- enduanguä : endu, andu, hendu; anguä : tiempo futuro del verbal há. Todos en el Tesoro.
19a- ayu : hayhu en el Tesoro.
20- no'ängucáta : no'äng; uca; ta conguja futuro. Las tres son palabras particulares en el Tesoro.
21- raaucá : raha; uca. Ambos en el Tesoro.
22- guèróyvÿiucátamavy : gue preclinación de re; ró; yvÿi : en el Tesoro yvy'ÿ; uca; ta conjuga futuro; ma; vy: vo en el Tesoro.
23- mömbiáchéramo : mo; mbiá, piá : desviarse, escaparse; che: se; ramo. Todos en el Tesoro.
24- mbòacùaéi : mbo; acu. aéi : sorna; excesivamente hasta lo peligroso (Tupä Kuchuvi Veve)
No hay comentarios:
Publicar un comentario