miércoles, 19 de septiembre de 2012

IV O ñe mbo apyca pota je ayu porängué i rembìrèróvy'arä i.


" Jeguâcáva porängué i,
jachucáva porängué i,
ñëmbòrèróvy'áarä i,
i japyca potámavy,
ñande yvýpy E mondo
ñe'ëy porä i möpyrövy"1
e'i Ñande Ru Tenonde
gua'y ñe'ëy Ru Etèpy".
"A'éramo catu
ñande yvýpy Re mondo va'e
ñe'ëy porä i möpyrövy,
gui ramï Re ró ayvu porä i jevy jevýta :
Néi, E re óta,2  ndee, Ñamandu ra'y i,
E ró mbaraete yvy rupa;
opa mba'e jòramïguá'eÿ'eÿ3
o pu'ä avaetèramo jepe,
E re ró py'a guachu va'erä".
[Comentando esta alocución, dirigida por Ñande Ru Tenonde por turno a sus padres de la palabra-alma, dicen los mburuvicha ] :

Mitä ñane mboúmavy :
"Néi, Te re ó yvýpy",
e'i Ñande Àryguácuéry.
"Ne ma'endu'a ke che ree4 ne ämy5
Aipo che ree A ró ñemongeta va'erä
che ree ne ma'endu'áramo".

"A'éva re chee A ró ñemongeta va'erä
che ra'y mbovy catu'eÿ chee A no'äng va'égui".

"Mby'a guachu apoá,6
mba'e mbojaityá7 chee A no'ävagui
jìpói va'erä yvy rupa re rei,
che ra'y mbovy'eÿ reco achaarä8".

"A'éva re ndee, yvýpy ma Re icóvy,
che amba porä re ne ma'endu'a va'erä.
Chee A ró ñemongetáramo nde apyte re,
nde reco mbòováiarä jìpói va'erä
yvy rupa reco achy re"

[ Vuelve a comentar el mburuvicha ]  

Aracuaa Ja reco i voi,
ajevèramo
ñande chy cä jepevè Ja ró pochy.

Mbochy9   ñane mo arandu,
arandu porä Ña no'ängeÿ mboyve i;
a'éva re, coramï che ró ayvu Ñande Àryguácuéry.
Pe jo pyy10  porä i ke co chayvu,
che reindy i cuéry, che ryvy i cuéry,
curie opa'eÿ va'erämavy !

"Mitä o chy cä o guêrópochý vai ma va'erä",
e'i Ñande Àryguácuéry.

"Icatúpy12 òïramové,
mbochy o guèno'äng.
A mondo yvýpyramo o pu'ä va'erä mbovy catu'eÿ yvy rupa re,
yvy ree guá ayvu rupi co va'e o upity".

"A'éva re ma, ñande Ña enöiagué rupi o ñe enöimavy ae
yvy rupa re o guèróvy'a va'erä mitä,
ndo guèrópochyvéi ma va'erä".

Mitä òicóanguä ma,
Ñamandu Ru Ete, Carai Ru Ete
o guèróñemongetá ma yvy rupa re guemïmöñe'ëy.

O guèrócharecó ma ñe'ëy o chyrä i re,
guurä i re.

Arirë ma,
Ñamandu Ru Ete, Carai Ru Ete, Jacaira Ru Ete:
"Chee, che ra'y na mondoucávéi ma va'erä;
na mbòapycavéiri ma va'erä".

"Va'e re, Tupä Ru Etèpy A mbo acha,
a'e, guemïmongetágui, a'e,
guemïmbòapycágui
o guèróñëmongetaanguä yvy rupa re".

A'évy ma, Tupä Ru Ete,
o yvâ rôpý re guemïmongetá ñëychýrögui,
Tupä Aguyjeicuéry, Tupä Recoècuéry,
a'evé13 i eÿ va'e apyte pyte re jepe
o guèróñemboarái14 va'erä;  
a'ecué reìvy ae o guèrópy'a guachu va'erä.

Opa mba'e i peteïva'eÿ o ovacha15 vai apyte pyte re jepe,
o chy guùpy o cacuaa va'erä o ämy,
mitä co va'e a'e o möpyröagué guemïmöñe'ëy.

"Mitä i japyca potámavy, Pe nde reco ra'ä va'erä :
a'e va'e ke Pe ró mbaerete;
pendévy òicó rei va'e Pe japo eme".

"O javyucáchévy ma co,
Pe ne mo ma'ë va'erä cuñängué amboae i re,
avacué amboae i re.
Néi, co va'e mitä Pe echa16  vai mavy Pe jae'o va'eräramo, a'e".

"A'e va'ecué jepe nda Pe japói remimbota i mavy,
Pe róguèrójae'o jevy va'erä Pe ne rembìrèróvy'áarä
i japyca pota ra'u va'ecué".
__________________
1- möpyrövy : mo;  pyrö : pyrü en el Tesoro.
2- E re óta : E: Tu: re: has; ó: : ir; ta: conjuga futuro.
3- jòramïguá'eÿ'eÿ :  jo; ramï; guára; eÿ; eÿ.  Todos en el Tesoro.
4- ree : rehe
5- ä : äng : alma, corazón, ánimo actualizado. my: versión mbya del ablativo nasal me. Vide äng;  pe, me en el Tesoro.
6- apoá : apo; .
7- mbojaityá : mbojaity; .
8- achaarä : acha : hasa en el Tesoro. arä, : futurizador.
9- mbochy : poshy en el Tesoro.
10- pyy : pysy en el Tesoro.
11- chy : sy en el Tesoro.
12- icatúpy  : icatúpe en el Tesoro. Significa en público.
13- a'evé : a'e; ve. Significa es bueno, lícito, está bien, conforme (Tupä Kuchuvi Veve).
14- guèróñemboarái : gue; ; ñembosarái. Todos en el Tesoro.
15- ovacha : prestamo del "guarani paraguayo" tovasa : Bendecir. Ver tova en el Tesoro.
16- echa : heshâ en el Tesoro.

No hay comentarios:

Publicar un comentario